Reportáž z tábora – FILMAŘSKÝ TÝDEN Rapotice

FILMAŘSKÝ TÝDEN aneb Detektivní kancelář zasahuje proběhl v Rapoticích v týdnu od 26.07.2021. Byl to náš jediný a oc povadený rapotický tábor.

Lektorky: Veronika Senciová a Soňa Rousová

Původní anotace: Chceš si na týden vyzkoušet filmařskou práci? Vymyslet příběh, připravit scénář a ve v filmu si zahrát některou z rolí? Máš rád detektivky a řešení záhad? Neváhej tedy ani chvilku a přidej se na týden k našemu filmařskému štábu. Letos na nás čeká zločin a jeho vyřešení. Zkrátka opravdová filmová detektivka se vším co k ní patří.

A já se ptám:

Eli: Veru, proběhl tábor tak, jak jsi naplánovala?

Veronika: Myslím, že proběhl ještě lépe. Tábory v Rapoticích jsou pro mě a moji kolegyni Soňu srdcová záležitost. Děti se povětšinou znají, vrací se a vlastně navazujeme tam, kde jsme před rokem skončili. Vždy se těšíme na to, co se nám povede společně vytvořit a letos to byl opravdu balzám pro každou tvořivou duši.

Eli: Jaké děti se sešly a jak je film bavil?

Veronika: Sešla se parta dětí, které s námi byly na táboře už loni, chodí do divadelního kroužku a hrají s námi divadlo, ale přibylo i několik nováčků. Věkově to byly děti od 6 do 10 let. A mám velkou radost, že v Rapoticích nám roste i spolupracovnice z řad starších dětí Klárka, která nám pomáhá s natáčením a hlavně se střihem a úpravou filmu.

Eli: Jaké kouzlo z tábora bylo to nejkouzelnější?

Veronika: Mám na táborech vždy dva kouzelné momenty – když se po úvodním seznamování, oťukávání a ladění najednou celá skupina spojí u tvorby nového díla a druhý moment je na závěr, kdy si poprvé pouštíme společný film. Najednou na dětech vidím, že je vlastně překvapí, jak z jednotlivých kousků, které točily během týdne vznikne jejich vlastní dílo. 

Eli: Co bys vzkázala rodičům a dětem, kteří budou na filmařský tábor chtít jet příští rok?

Veronika: Ať neváhají nad přihlášením. Dáte dětem možnost naučit se něco nového, táhnout za jeden provaz při společné tvorbě, vyjet s kamarády na zajímavý výlet, kam se běžně nepodívají, vytvářet si společné rituály, to všechno je něco, co je obohatí a na co budou opravdu rády vzpomínat.

Děkuji za rozhovor a přidávám pár fotek pro čtenáře.

(Odkaz na původní přihlašování a náležitosti – již neaktivní, prosím nevyplňujte.)