NA KAFE S HR – DÍL 4 – ŘEŠÍME VERSUS COUVÁME – hlavně pro budoucí zaměstnance

TENHLE ČLÁNEK BUDE O TOM, JAK DĚLAT OPRAVDU ÚČINNÁ ROZHODNUTÍ V OBLASTI NÁBORU, KDYŽ ZROVNA NEJDE PODLE PLÁNU. A BUDE MÍT DVA DÍLY – JAK PRO BUDOUCÍ ZAMĚSTNANCE, KTEŘÍ NE A NE PROJÍT DOBŘE VÝBĚROVÝM PROCESEM, TAK PRO FIRMY, KTERÉ NE A NE NAJÍT ZAMĚSTNANCE, KTERÉ SI PŘEJÍ. A BUDETE PŘEKVAPENI, ALE V OBOU PŘÍPADECH BUDU LOBBOVAT ZA PÁR KROKŮ COUVÁNÍM ZPĚT A PROTI VARIANTĚ “ROVNÝMA NOHAMA DO AKCE” A ŘEŠIT PROBLÉM TADY A TEĎ.

DNESKA PRO BUDOUCÍ ZAMĚSTNANCE, KTEŘÍ HLEDAJÍ A ONO TO NE A NE VYJÍT

Možnosti, jak takovou situaci řešit jsou vlastně jen tři. Pojďte se na ně podívat a pak si pro sebe vyhodnoťte, která vám bude stát za zkoušku.

PŠTROSÍ STRATEGIE

Zahrabejte hlavu do písku, nebo jakkoli jinak ignorujte problém. Velmi pravděpodobně to nepomůže, ale rozhodně je fér přiznat, že i tohle je možnost. Osobně budu ráda, když si ji nevyberete a pro začátek budete číst dál.

ŘEŠÍM TADY A TEĎ ANEB HURÁ DO AKCE

Tohle je hodně populární rada. Vyhrňte si rukávy a věnujte tomu všemu víc času. Napište druhou nebo šestou verzi životopisu, motivačního dopisu, projeďte ještě server takový, onaký, makový a pár dalších a posílejte, posílejte, posílejte, nenechte se odradit a ono to půjde. Víte, když je vám dvacet a pár k tomu, nemáte děti, ovládáte jazyky a vaše kariéra odsýpá, je strašně jednoduché dávat tyhle rady. Jenže když je vám přes třicet nebo rovnou přes padesát, doma třeba máte malé dítě nebo i víc než jedno, nebo se staráte o nemocného dědu, studujete další školu, máte zdravotní omezení nebo jste po dlouhodobé nemoci, s jazyky to není bůh ví co, z praxe jste dávno vypadli, tak vám takovéhle rady nejspíš přivodí jen zoufalství, únavu, frustraci, rezignaci a skoro si říkáte, jestli ta pštrosí strategie je fakt tak špatná možnost. 

Pokud je vám dvacet pět, diplom v kapse, praxe při škole vám dala rozhled a svět vám leží u nohou, napište lepší životopis, promyslete motivační dopis a pošlete jich víc. Nenechte se odradit, ono to půjde. Články pro lepší životopis i motivační dopis ještě určitě přijdou.

Pro všechny ostatní – pojďte se se mnou podívat na možnost couvnout o tři kroky nazpátek. Povím vám, proč si myslím, že to je mnohem lepší řešení právě pro vás a ukážeme si úplně konkrétně jaké kroky potřebujete udělat.

COUVÁME

KDE JSTE TEĎ – varianta pro mámy, ale nejen pro ně

Bydlíte na menším městě, práce v něm mnoho není, takže vás nejspíš čeká vás dojíždění. Školka zavírá ve tři a pracovní doba je do půl páté, takže jste usoudila, že potřebujete zkrácený úvazek. Hledáte tedy na jobsech a práci.cz zkrácené úvazky, ale ty nejsou a když se nějaký objeví, je ve výběrovém řízení taková konkurence, že si říkáte, jestli má vůbec smysl něco posílat, když nesplňujete všechny požadavky. Nakonec tedy životopis pošlete a za dva týdny přijde stejný e-mail jako už tolikrát, že dali přednost kandidátům, co líp splňovali jejich představy.

Když jsme u toho couvání. Pokud tohle čtete dřív, než se do takové situace dostanete, prosím pojďte ji řešit hned. Protože nejlepší, co pro sebe můžete udělat, je trénovat mozek průběžně, jazyky nezapomenout nebo je vylepšit včas, celou rodinu naučit na to, že dům nebo byt je všech členů rodiny, takže všichni pomáhají a tak dále. 

Spousta z vás ale už v takové situaci s nějakou obměnou je. Zapomeňte na to, že bych vám radila, co se máte naučit na pohovoru říkat, co že to chtějí slyšet. Pokud jste četli předešlý díl Na kafe s HR, víte, že kopu za partnerský přístup a jednání na rovinu jak ze strany firem, tak ze strany kandidátů. Takže žádné zatajování a lakování na růžovo ani na jedné straně.

První a nejtěžší krok je obrátit se do vlastních řad. Domluvy s firmami přijdou až potom. Usaďte partnera případně i starší děti ke stolu a pojďte se spolu bavit. Pokud máte jít pracovat a doteď jste nepracovala, pak to je změna a tahle změna se týká všech. Čeká vás rozhodně víc než jedna debata. Nabízím tři témata, která považuji za nejdůležitější: 

• Domácí práce jsou práce, kdy se staráme o domov – tam bydlí tři a více lidí, pro všechny to je domov, takže jak se budou všichni podílet na chodu domácnosti tak, aby vaše chození do práce bylo možné?
• Doprava do škol, školek a na kroužky – všichni budou muset někam jet, všichni se budou muset vrátit, všichni jste jedna rodina, všichni budou muset hledat řešení – další téma tedy zní: jak můžeme přeorganizovat vstávání, vození všech tam a zpátky, kdo zvládne cestu pěšky nebo autobusem, kdo potřebuje odvoz, kdo může vstát dřív nebo dřív skončit v práci tak, aby se celá domácí logistika stala reálnou v nově nastalé situaci?
• Krizové situace – kdo je připraven není překvapen – a nebudeme si nalhávat, ono to prostě podle plánu pokaždé nepůjde. Třetí diskuse tedy zní: pokud jeden z nás bude muset na služebku, onemocní, onemocní některé z dětí, někdo bude muset zůstat nenadále později v práci – jak se na to můžeme všichni společně a každý za sebe připravit?
• Výše uvedené nevynechte. Všechna ostatní témata jsou na vás. 

Hlavně zapomeňte na to, že jste v tom sama. A teď mluvím znovu hlavně k mámám. Není to tak, že máte být dokonalá matka, dokonalá hospodyně, dokonalý zaměstnanec a výhledově padnout vyčerpáním. Jste v tom všichni, od toho jste rodina, parta, tým. A pokud jste na to opravdu sama, protože jste třeba samoživitelka, najděte jednu, dvě, tři dámy z okolí ve stejné situaci, sedněte si k jednomu stolu a dejte si úplně stejnou týmovou poradu, porozhlédněte se po pomoci z řad neziskovek i institucí. Protože sám tohle nikdo nezvládne.

CO TY FIRMY VLASTNĚ HLEDAJÍ?

Tohle si rozebereme do detailu v některém z dalších dílů, ale pro začátek jednoduchý tip. Otevřete si třeba jobs nebo práci.cz a najděte si deset inzerátů, které zhruba odpovídají tomu, co byste chtěl/a dělat. Nemusí být aktuální a nemusí být ani všechny ve vaší lokalitě. Důležité je, aby jich opravdu bylo alespoň deset. Pak si vezměte tužku a papír a začněte si vypisovat požadavky. Pokud se některý opakuje, udělejte si k němu čárku, pokud je nový, přidejte ho na seznam. Díky tomu, že vezmete deset, nebo i víc inzerátů, dokážete si udělat opravdu dobrou představu o tom, co je potřeba úplně nezbytně (to jsou ty, co se opakují pořád znovu a u kterých tedy máte nejvíc čárek) a co je fajn mít, ale třeba to nebude pro danou pozici úplně klíčové. Hotový seznam bude vypadat zhruba tak, jako ten na obrázku:

A TEĎ SI SÁHNEME DO SVĚDOMÍ

A je tu druhé kolo nad stejným seznamem. Vezměte dětem pastelky nebo fixy a hodně upřímně si řekněte, co z toho seznamu ovládáte na jedničku s hvězdičkou (zelená nebo třeba jednorožčí třpytky), co tak jako trochu tušíte (oranžová) a o čem nemáte ani tušení nebo už dávno nemáte ani tušení (červená). Pokud má některý řádek hodně čárek a k tomu jste ho označil/a červeně, víte, kde začít. Pojďte hledat cesty, jak co nejrychleji získat povědomí, zkušenost nebo třeba perfektní znalost něčeho, v čem jste na začátku nebo na půl cesty. Tipy na vzdělávání dám někdy příště, ale zkuste hledat a pokud nenajdete, klidně nám napište na FB, rádi pomůžeme už teď. 

On se i ten motivační dopis píše lépe, když můžete upřímně napsat: “Mám zkušenost s administrativou, ale ne konkrétně s oblastí personalistiky, nicméně jsem se přihlásil/a do kurzu XYZ na seduo.cz a věřím, že než se potkáme na osobním pohovoru, budu moci říct, že krom praktické zkušenosti mám i dobré teoretické základy v oboru, který mě zajímá a pro který hledáte kandidáta na pozici HR asistent/ka.” Motivovaný kandidát, který se snaží a pracuje na sobě, je prostě víc než někdo, kdo má dvacet let zkušeností, ale moc se mu nechce. 

TEĎ – A AŽ TEĎ – JE ČAS NA PSANÍ ŽIVOTOPISU A MOTIVAČNÍHO DOPISU

Když totiž víte, co firma hledá, pak je mnohem snazší z vaší předešlé praxe zdůraznit to, co je zaujme. Žádné vymýšlení, co kdo chce slyšet a jak namalovat na růžovo realitu nebo kde dokonce zalhat. Týmovost, férovost, jednání na rovinu, motivace pozici získat a být skvělý/á při jejím vykonávání. Pokud znáte jejich představu opravdu dobře a orientujete se v aktuálních požadavcích běžných na trhu, je taky o hodně jednodušší se poprat s motivačním dopisem nebo průvodním e-mailem. Žádné prázdno s přílohou, ale zahájíte příjemný partnerský rozhovor. 

A CO TY DĚTI?

A to stejné bude platit i o debatě o tom, jestli máte děti a kdo se o ně postará. Ano, firma se na to nesmí zeptat. Ale. Jednak to spousta z nich stejně udělá a druhak – pokud máte vše promyšlené, tak jim klidně vyražte dech tím, že tuhle jejich obavu rozeženete sami/y. Není nic hrozného na tom, když na otázku “Jak si představujete práci pro naši firmu?” (která není nijak diskriminační a je úplně v pořádku, že padne) odpovíte: Po stránce náplně práce si myslím (…, …, …) a z hlediska naší spolupráce bych byl/a rád/a, kdyby bylo možné pracovat převážně do čtyř hodin, protože to častěji budu já, kdo bude vyzvedávat syny z družiny, nicméně pokud to bude potřeba, nevadí mi v odůvodněných případech třeba zapnout počítač večer nebo se domluvit s babičkou kluků na hlídání a zůstat déle, chápu, že období uzávěrek je v mém oboru zkrátka náročnější.” Personalista nebo manažer se nemusí zeptat, je úplně v klidu, že jste to dávno řešil/a a vyřešil/a, že máte reálnou představu o situaci a navíc chápete, že je potřeba si vycházet vstříc na obě strany. 

Firmám přeji kandidáty, kteří si tenhle článek nejen přečetli, ale i vzali k srdci. Kandidátům stávajícím i budoucím přeji, aby nemuseli dělat kroky zpátky v okamžiku, kdy je problém na stole, ale zamysleli se a po malých krůčcích začali tyhle rady uvádět do života už dnes.

A příště se na celou věc podíváme z opačné strany. 

Sérii článků Na kafe s HR pro vás připravuje Alžběta Eli Axmann. Její medailonek najdete ZDE a pokud se s ní chcete potkat a diskutovat osobně, pojďte se s námi usadit ke Kulatému stolu. Víc o nich najdete TADY.